Soubor pro svá vystoupení zpracovává region lašsko-valašského pomezí. Pokud byste měli při pořádání některé Vaší kulturní akce zájem o vystoupení našeho souboru, můžeme Vám nabídnout několik variant prezentace souboru Valašský vojvoda.
- Vystoupení souboru jako celku - dle Vašich požadavků, co se týče délky programu i programové náplně.
- Soubor má kromě mnoha volných tanečních čísel zpracováno několik tématicky zaměřených pásem, která se váží k ročním obdobím, např. jarní zvyky, vánoční koledy atd.
- Samostatné vystoupení cimbálové muziky
- Samostatné vystoupení tanečníků - předtančení , která je možno využít při pořádání plesů, bálů či zábav.
V případě, že budete mít zájem o vystoupení souboru či jiné informace obraťte se prosím na vedení souboru.
Taneční pásma
Hospoda "U Harabiša"
Pásmo her a tanců, jak se kdysi hrálo, zpívalo a tančilo v hospodě "U Harabiša". "U Harabiša" je název hostince, kde vzklíčilo sémě Janáčkovy pozdější slávy a velikosti" Světoznámý hudební skladatel Leoš Janáček (rodák z nedalekých Hukvald) zde v 80. a 90. letech 19. století pečlivě naslouchal a zapisoval písně a tance od Kozlovických tanečníků i zpěváků a kunčických hudců (Válkova muzika), které jej později inspirovaly k závažným hudebním dílům. Za všechny si připomeňme slavné "Lašské tance", s původním názvem "Valašské tance", k nimž si Janáček uchoval vřelý vztah po celý život. Některé z těchto inspirací uvidíte v podání našich zpěváků a tanečníků.
Vojenské pásmo
Tento taneční blok představuje návrat vojáků z dlouhé a kruté vojny domů. Po vytouženém setkání se svými vyvolenými tančí lyrický tanec "starodávný " (tento se rovněž objevuje v zápisu Leoše Janáčka a patří k nejstarším dochovaným tanečním skvostům) a 2/4 párový tanec "zvrtek", s charakteristickým předzpěvem chlapců před muzikou a následujícím rychlým točivým tancem s děvčaty.
Zbojnický obrázek
Dominantní postavou je Ondráš - hlavní představitel zbojnické (západokarpatské) tradice. Diváky zajisté upoutá mužský skokový tanec, který vznikl v době rozkvětu salašnického života a zbojnické tradice v beskydské oblasti. Součástí je i tzv. Ondrášův skok, který předvedou naši tanečníci. Další točivé tance (zvrtky) s děvčaty vyjadřují radost a opojení z volného pohybu.
Pijácké a Gořalkové
Pijácké upoutají neobvyklou melodikou s bohatými modulacemi a typickou "valaškou" lydickou kvartou. Odlehčená freska o tom, jak to dopadne, když chlapi přecení své síly a zavdají si více lahodného moku - pálenky (gořalky) než je záhodno. Pásmo má veselý, žertovný charakter.
Vdovec (Holka modrooka)
V první části tančí jen děvčata a zpívají o své touze najít si ženicha. V další části přicházejí chlapi- vdovci a následující tanec. V textu doprovodné písně žertovně popisuje nerovný vztah a jeho trampoty.
Boty ni enem do roboty
Lude dobří, to byl komín
Hněvala se na mě
Svatební veselí
Jeden z nejkrásnějších a nejvýznamnějších rodinných obyčejů na celém světě. V našem podání uvidíte zpracovanou poslední část obřadu - svatební veselí - po slavnostním obřadu v kostele. Celá zábava začíná jedním z nejstarších dochovaných tanců a názvem "Zaváďany" (starodávný) Mesiáš přišel na svět pravdivý. Po zavedení všech svatebčanů do kola, po sólu pro nevěstu a ženicha, muzika hrála, co si kdo poručil nebo zaplatil.
Nešťastné ženění
Jak zabiť sviňu a mět z teho psinu
Vdovec (Holka modrooka)
V první části tančí jen děvčata a zpívají o své touze najít si ženicha. V další části přicházejí chlapi- vdovci a následující tanec. V textu doprovodné písně žertovně popisuje nerovný vztah a jeho trampoty.
Synečkova falešnost
Dívčí točivý tanec s křehkými nápěvy, odehrávající se na louce. Dívky se během první písně svolávají a poté společně tančí chorovody (takzvaná kola a kolečka), kdy se tempo tance postupně zrychluje. V závěru se tempo opět zklidní a děvčata opouštějí scénu sborovým zpěvem za doprovodu táhlé milostné písně v archaické mixolydické tónině Nězachoď slunečko.
Šátečkový
Toto pásmo lze charakterizovat příslovím "Co se škádlívá, rádo se mívá". Vypovídá o věčných roztržkách a následujícím usmiřování mezi ženským a mužským pokolením. Jako rekvizita je použit šátek (záměrně ve dvou velikostech), který se stává alegorickým prostředníkem spletitých lidských vztahů.
Byltě jeden člověk
Chodil pan Buh kolem ráje
Volné taneční zpracování pojednává o prarodičích lidstva - Adamovi a Evě, o prvním hříchu a následném vyhnání z ráje.
Byla svata Dorota
Pásma, která se vážou k určitým ročním obdobím
Vynášení mařeny
Tímto pásmem vám přiblížíme prastarý obřadní zvyk, sahající až do dob pohanských. Jak asi vypadal den, kdy se ze vsi vynášela Mařena, někde Mařák - jako symbol zimy ? Alegoricky se vítalo jaro - období probouzející se přírody, ale také období lásky a zrození nového života.
jaro
Otvírání studánek
Jedná se o zpracování dnes již skoro zapomenutého jarního obřadu - otvírání studánek. Už od pradávna měli lidé vodu v úctě a studánkám se přikládala kouzelná, léčivá a očišťující moc. Na jaře si děvčata zvolila mezi sebou královnu, ozdobila ji a při společném zpěvu a odříkávání svých proseb vítala studánku po zimním klidu k životu. Otevřená studánka s čistou pramenitou vodou pak provázela život našich předků po celý zbytek roku.
jaro
Helička
Jarní obřadní tanec, kde děvčata přinášejí na Květnou neděli do vsi "liteček" (stromek zdobený pentlemi ), kterým se v dávnověku přivolávalo jaro a měl zabezpečit hojnost po celý rok. Nosila jej děvčata, která tímto symbolicky přinášela jaro do vsi. V pásmu slyšíme skvostné archaické nápěvy, typické pro náš kraj.
jaro
Pasáci
Pásmo písní a tanců Pasáci se váže k jarnímu zvyku "první vyhánění dobytka na pastvu ". V ten den se všichni pasáci sešli dohromady a pak se zpěvem, práskáním bičů a pískáním na píšťalky prošli průvodem přes vesnici. Tu a tam se zastavili a zahráli a předvedli pastýřské hry, zazpívali a společně s děvčaty zatančili. Dominantní je v závěru párový točivý rychlý tanec zvrtek.
jaro
Stavění a kácení máje
K filipojakubské noci se od nejstarších dob pojilo mnoho pověr a zvyků, ve kterých dohasínalo ještě v éře křesťanské pohanství našich předků. Jedním z nich je "stavění máje". Máj se stavěl na návsi a také pod okny děvčete na znamení lásky, což se děje dodnes. Tento pěkný zvyk byl rozšířen po celém slovanském světě, jako projev úcty chlapců k dívkám. Původně bříza, později smrček, symbolizoval svěžest a ušlechtilost dívčí krásy. Pro chlapce však postavení máje znamenalo také povinnost strom po celý měsíc uchránit před pokácením mladíků z okolních vesnic. A uchránit obecní máj na návsi bylo věcí cti. Do hlídání byli zapojeni především obecní zaměstnanci. Jak to ale mnohdy vypadalo, se dozvíte během našeho programu.
jaro
Dožínky
Jedním ze starodávných a velmi významných zvyků, které každý rok provázely člověka jeho životem a které se nám dochovaly do dnešních dnů, jsou slavnosti úrody. Žnečky ještě na poli uvily věnec z polního kvítí, které propletly klasy všeho obilí. Ženci vzali s sebou poslední snop, kvítím, stuhami i zelenými větvemi ozdobili vozy, s muzikou a zpěvem žňových písní přijeli na vyzdobeném voze do statku. Zde zapěli písně chvály hospodáři i hospodyni a se slovy díků předali dožínkový věnec i snop. Poté přijali pozvání k hojné večeři a slavnost pokračovala společným veselím a tancem.
konec léta
Krmáš
V krátkém nástinu tradiční krmašové zábavy je zpracována v minulosti hojně používaná taneční hra "Špiglovy ". V pásmu se setkáváme se dvěmi rekvizitami. První je "bečka piva" - jako zdroj dobré nálady a druhá "zrcadlo " - prostřednictvím něhož si chlapec či dívka vybírá protějšek k tanci. V tanečním pásmu jsou využity řemeslné písně a tance typické pro náš region.
podzim
Lucky
advent
Lodičky
vánoce
Štědrovečerní suita
Pásmo koled, obřadních zvyků a tradic, které se pojí k předvečeru svátku "Narození Páně". Děvčata připravují vánoční stůl ke štědrovečerní večeři, zdobí jedlové větvičky (tzv. "štěstí") na štěpánskou koledu a přidají nějakou tu pověru, či věštění budoucnosti .
vánoce
Koledování
Tato část zpracovává tzv. obchůzku s koledou, či koledování. Skupinky děvčat a chlapců obcházejí vesnici od stavení ke stavení a s přáním šťastného a úrodného roku předávají hospodáři štěstíčka.U každého domu jsou odměněni koledou (jablky, perníčky, cukrovím, vínem, vařonkou...), neboť Vánoce otevírají nejen srdce, ale i měšce. A obdarovat koledníky bylo a ještě mnohde i je dodnes věcí cti.
vánoce
Pastuši
Starobylá vánoční hra, která se v minulosti prezentovala v kostelech nebo při obchůzkách po vesnických staveních a vystupovali v ní většinou muži nebo chlapci. Náš zápis z nedalekých Trojanovic pochází z konce 19. století a představuje skutečný obraz života pastýřů na valašských salaších. Humorně líčí jejich rozhovor s Božím poslem, radost z narození Mesiáše, přípravu a namáhavou cestu pastýřů do Betléma.
vánoce
Jak zmy chodili za valachy koledovať
vánoce
Tři králové
vánoce
Za nebeskou bránou I.
Tento pořad je založen na interpretaci písní a hudby z lidového i artificiálního prostředí v přiléhavém hudební zpracování. Výběr se vztahuje k vybraným světcům první poloviny roku, to je od Hromnic do svátku Sv. Jana. V programu účinkují kromě nás také sólisté Chrámového sboru ze Štramberka, členové Komorního orchestru Pavla Josefa Vejvanovského z Nového Jičína. Autorkou pořadu je PhDr. Anna Hrčková. Za tento pořad jsme získali cenu Laureát MFF Strážnice 2010.
únor - červen
Za nebeskou bránou II.
Jedná se o pokračování úspěšného pořadu Za nebeskou bránou I. Tentokrát se výběr vztahuje k vybraným světcům druhé poloviny roku, to je od svátku sv. Magdalény do Tří králů. V programu účinkují kromě nás také sólisté Chrámového sboru ze Štramberka, členové Komorního orchestru Pavla Josefa Vejvanovského z Nového Jičína a členové divadelního souboru Pod věží ze Štramberka. Autorkou pořadu je PhDr. Anna Hrčková.
červenec - leden
Figurální tance
Na Ukvaldským zamku
Dvojak
Svižný tanec v němž muzika mátla tanečníky střídáním 2/4 a 3/4 taktu. Odtud název, který je spíše známý v Čechách než na Moravě - Máteníky. Doprovodný text písně vypráví o láskyplném vztahu chlapce k děvčeti.
Pilky
Figurální tanec ve 2/4 taktu, který viděl, slyšel a i zapsal Leoš Janáček v hospodě "U Harabiša" v Kozlovicích.
Krmášová polka
Žertovný tanec 6 párů ve 2/4 taktu se původem váže k tradici zábav na kozlovském krmáši (oslava posvěcení chrámu Páně).
Lendry
Úvodní píseň zpívají ženatí muži a vypovídají v ní o starostech ,které sebou přináší manželský svazek. Pak přicházejí jejich ženy a následuje společný žertovný tanec ve ¾ taktu.
Rejdak
Milostný tanec ve 3/4 a 2/4 taktu, kdy děvče před chlapcem "rejduje "(drobné taneční kroky a variace ) a snaží se mu zalíbit.
Řemesla
Typické řemeslné tance jejichž jednotlivé figury se váží v pevném sledu na hudební předlohu.
Gruňský čardáš
2/4 točivý tanec z moravsko-slovenského pomezí, který se svým charakterem po stránce figurální, krokové i tempové blíží ke "zvrtkům" včetně zrychlování tempa v průběhu tance.
Čierny orech
Čardáš, dívčí svižný tanec.