Kroje

Kroje Valachů v Kozlovicích a okolí byl skromný a užitkový z toho, co si lidé sami vypěstovali a dovedli zpracovat. Obuv z vepřové kůže (krpce), oděv ze lnu a ovčí vlny, doma zpracovaný tkalci na plátno a huně. Domácí švadleny kroje šily a vyšívaly. Z těchto pramenů čerpají i členové souboru Valašský vojvoda z Kozlovic.

Kroj mužský

Modré nebo zelenavé úzké nohavice, lemované po stranách hedvábím byly vtěsnané do vysokých bot se 7 - 8 záhyby (faldy) - podobny slováckým čižmám. Jejich okraj vpředu zdobil černý hedvábný třapec vzadu pod kolenem na nohavicích byl přišit třapec žlutý nebo zelený. Boty měly nízké opatky. Bílá, bavlněná košile se širokými rukávy modře lemovaná na rukávech výšivkou byla doplněná soukennou vestou - brunclékem většinou tmavě modré barvy. Byl pošitý kovovými kulatými knoflíky a premovaný pestře hedvábnou stuhou. Co knoflík - to střapeček. Na brunclík se oblékala kazajka z tmavě modrého nebo zeleného sukna, lemovaná hedvábím, vzadu s naskládanými záhyby (kozí dupky). Na zvláštní slavnost (svatba, pohřeb apod.) se místo kazajky oblékala tmavě zelená župica, bohatě zdobená kovovými knoflíky a lemovaná žlutým hedvábným třepením. Někdy se nosívaly i obyčejné delší pláště, které měly límce 3 až 4x nad sebou úzce složené. Na krk se volně uvazoval červený šátek, nohavice byly přepásány třikrát dokola dlouhým černým páskem se zdobeným kovem (vybíjáním).

Klobouky byly plstěné se širokou střechou a zužujícím se vyšším vrchem, kolem zdobené širokou aksamitovou stuhou se sponou. Sponu nosili pouze svobodní. Toto oblečení je sváteční.

Na všední den a práci nosili muži místo čižem krpce. Ty byly nízké, volné, kožené a každý si je vyráběl sám. Do nich se obouvaly huněné kopyca (něco jako nepletená ponožka). Místo zdobených nohavic se obouvaly huněné bílé, mladí chlapci pouze plátěné. Místo zelené župice (haleny) oblékali bílou, huněnou. Všední košile bývaly také z hrubšího plátna (hrubého nebo pačesného), z tenkého se šily košile pro oblečení sváteční.

Ženský kroj

Nejdůležitějším šatem bývaly kasanky a přednice. Kasanky (sukně zadní) na všední den se nosívaly z hrubého plátna (scuchané) sváteční černé - vyleštěné. Ušití této sukně, bohatě řasené, si vyžádalo i 10m plátna. V předu nebyla sešitá, svazovala se šňůrkou nebo páskou. Přednice (zástěry) bývaly modře kvítkované, červené nebo pásované z plátna, později mušelínové. Na všední den se nosily plátěné.

Pod rukávce, modře nebo černě vyšívané, se oblékal rubáč, plátěný spodní šat bez rukávu délky ke kolenům. Někdy se nosilo k němu přišité oplečí pod krkem s mašličkou. Ke svátečnímu kroji patřila červená nebo černá kordulka, hluboko vystřižená, bohatě zdobená prémováním se střepečky vzadu s tajlemi (kozí dupky). Ke všednímu kroji patřil více soukenný černý lajblík s rukávy, lemovaný hedvábnou šňůrkou, vzadu opět s tajlemi. V zimě se nosily kožichy - dubeňáky až po paty, lemované aksamitem. V létě se žena odívala buď bílým lněným obrusem s červeným pasem a zdobeným třapečky, u bohatších široce vyšívaným hedvábím.

Na hlavách svobodná děvčata buď nenosila nic, nebo na vlasy rozčesané na patec a vzadu spletené do lelíku (copku). Do něho vpletená červená mašle s pentlemi vázala bílý šátek z jemného plátna. Vdané ženy nosily vlasy pod šátkem zakryté bílým čepcem (síťkou) se širokým vyšívaným okrajem. Čepec také musely nosit ženy padlé (neprovdané matky). Po cestách našich formanů se zbožím do Lipska začali k nám dovážet šátky ze sametu, tzv. lipské, které se rovněž staly součástí svátečního kroje.

Obuv

Nejnošenějším obutím pro všední den byly krpce, do nichž se obouvaly punčochy z brunatné ovčí vlny. Byly dvojí, tzv. ubírací - dlouhé se samými záhyby a vytahovačky. Jinak se ve všední den nosily střevíce bez lemování a podpatků. Na svátek brávaly se soukenné červené, fialové, černé nebo šedé uprostřed s mašlí. Později přišly do módy tzv. jančary, častěji kožené s dírkami a lemováním. Podpatky k červeným střevícům - špalík dřeva, obtažený červeným suknem si zhotovovali lidé doma sami.

Sváteční kroj - lendrový

Muž - černé nohavice do vysokých bot, tmavý brunclék na bílé košuli a na ní tmavá zdobená kazajka a klobouk - hucan.

Žena - černá růžovaná vlněná sukně s bleděmodrou zástěrou, vespod rubáč, sametový černý lajblík, vyšívaný sametový (lipský) šátek, pod ním vyšívaný čepec - zuberské vyšívání, šněrovací jančary.

Sváteční kroj

Rukávce s okružím, rubáč, červená hedvábná zdobená kordulka, tmavě zelená kasanka, zdobená portami, jančary, přes ruku vyšívaná plachta.

Kozlovští ženiši v kroji

Muž - vysoké boty, černé nohavice, košula, černá kazajka s voničkou.

Žena - bílé rukávce, vespod rubáč, černá zdobená sametová kordulka, černá leštěná kasanka, tmavě zelená přednice s lémy, květinová korunka na hlavě.

Polopracovní oblečení

Bílé, vyšívané rukavce, rubáč, bílý vyšívaný čepec (mřežka), černá leštěná kasanka a přednice, pruhované punčochy, krpce.

Kroj sváteční - vdaná žena

Černá vyleštěná kasanka i přednice, rubáč, lemovaný lajblík, vyšívaný čepec a lipský šátek s výšivkou, jančary.

Kroj sváteční - mladá děvčica

Bílé vyšívané rudávce, vespod rubáč, černá leštěná kasanka a mušelínová zástěra zdobená krajkou