Kdo chce, ať se staví, Vojvoda 40 slaví...

Po náročných několikaměsíčních přípravách, kdy jsme trávili stále více a více času na zkouškách,  konečně nastal den D – 5. červen 2010. Den, kdy proběhl koncert ke 40. výročí našeho souboru.

Během uplynulých čtyřiceti let jsme zpracovali mnoho z lidových zvyků a tradic, které již téměř zanikly nebo se dodržují jen v minimální podobě, a pro tento výroční koncert jsme se pokusili sestavit z těch starších i novějších čísel pořad, který zachycuje období od Tří králů až po svatého Jana. Taneční čísla byla propojena písněmi a pranostikami. K tradičně zpracovaným zvykům našich předků jsme připojili i zvyky naše – souborové. Lépe řečeno, zařadili jsme i ukázky nefolklorních předtančení, které velmi rádi připravujeme na každý valašský bál a bývají pro nás příjemným únikem od folkloru.

V den konání našeho koncertu jsme se konečně (pro nás trochu i bohužel) dočkali krásného letního počasí. Po měsíci dešťů to byla příjemná změna. Nebylo tedy až tak překvapivé, že mnozí potencionální diváci dali před folklorem přednost posezení u ohně, grilování či jiným venkovním aktivitám – zkrátka diváků jsme očekávali o něco více... Ale doufejme, že ti, kteří přišli, nelitovali (soudě podle potlesku a velmi milé atmosféry, kterou nám účinkujícím vytvořili). Publikum tvořili hlavně bývali členové, naši rodinní příslušníci, ale i další příznivci souboru.

Myslím, že koncert se nám až na malé chybičky vydařil, že jsme se všichni snažili vydat ze sebe to nejlepší a že jsme si celé vystoupení užili. Odměnou nám byl dlouhý závěrečný potlesk a také obrovský dort.

Po koncertu následovala beseda u cimbálu, ze které poslední vytrvalci odcházeli až za ranního kuropění. Kdo se zrovna neoddával tanci a zpěvu na parketu, klábosil se starými známými v baru nebo nostalgicky vzpomínal nad fotografiemi na výstavce věnované historii souboru.

Je to tedy úspěšně za námi a nezbývá než si přát, aby takovýchto vydařených výročních koncertu čekalo náš soubor ještě mnoho.

Markéta Velká

další novinky >>>